Čauky mňauky! Dělám to nerada, ale jak jinak začít než některou z těch otřepaných frází typu "Ráda bych vás přivítalaů nebo "Vítejte na mém blogu" a tak dále... A přestože jsem Superman, nemůžu jinak než vás prostě a jednoduše přivítat zde na mém blogu. Abych pravdu řekla, ten je v poslední době trochu nic moc, slouží mi hlavně jako deníček a na nějaké nápadité články teď nemám v mozku dostatek buněk dodávajícíh nápady. Ale pokud se tam sem tam nějaká nápadobuňka ukáže, nechá to většinou nějaké následky i na blogu. Každopádně pokud se zrovna nevypisuju v blogovém deníčku, sdílíím s vámi nějaké outfity, které si poskládám (aka Polyvoremaniak), sem tam sepíšu tu nejvěrohodnější recenzi, jakou dokážu napsat, nebo se s vámi dělím o nějaké tipy ohledně módy/filmů/seriálů/cokoliv vás ještě napadne... A mimo blogu naprosto miluju Tumblr a bez Youtube bych se teď už asi taky neobešla.


Pokud chcete vědět něco víc o mně, čtěte dál. Mé jméno je velice podobné mé "přezdívce", kterou zde používám - Ivett. Takže myslím, že hádat nebudete dlouho :) Jsem čtrnáctiletá holka věčně nespokojená se svým zevnějšekm, milující knížky, knížky, knížky, miliony filmů, miliiony seriálů, hudbu, vymýšlení příběhů, psaní (není to totéž?), západy slunce (ano, jsem vééééééélký romantik), ztimní přírodu, květiny snad všeho druhu, nákupy, Vánoce, Halloween (i když jsem ještě nikdy žádný neslavila, ale who cares?), jazyky, kakao, Londýn, Paříž, Ameriku, Disney filmy a 145896317 dalších věcí...

Z věcí co nesnáším určitě stojí za zmínku jich taky pár vyjmenovat - škola, učení, pavouky (i když bych moc chtěla, prostě se jich nedokážu přestat bát... Takže Ron Weasley je můj člověk), trapný momenty, lidi co opovrhují něčím, co v životě nezkusili a mohla bych pokračovat, ale nechci, protože jak to tu vypisuju, začíná mi stoupat tlak. A to je tak vše, co vám o mně můžu sdělit. Snad to bylo dostatečně vyčerpávající a třeba vás to i trochu navnadilo zavítat do nějakých článků. Užívejte si tuhle dobu předvánoční a vánoční a mějte se krásně! ;)

P.S.: Chtěla jsem na takový epicky ukončení napsat nějaký citát, ale nemůžu si vybrat, takže si prostě přečtěte několik desítek názvů mých deníčkových článků a třeba budete zase jednou o něco moudřejší... How simply :)

Ivett


WELCOME TO MY BLOG...!! ;)

Choroba jménem knihomolství

17. april 2014 at 13:16 | ♥Ivett♥ |  Topics of the week.. :)
Ahoj!
Po hodně hodně dluhé době jsem se rozhodla napsat článek k tématu týdne. Dokopaly mě k tomu taky dvě skutečnosti - jednak mám teď trošku víc času, když jsou prázdniny a za druhý se mi tohle téma fakt líbí. Tak teď jen doufám, že se někomu bude líbit i to, co pokud možno k tématu napíšu.

Knihomolství bych označila za jednu z nejrozšířenějších chorob poslední doby, kterou ovšem přesto trpí čím dál tím míň lidí. Ptáte se, jak poznat nemocného touto chrobou? No, mezi příznaky se dá určitě zařadit neustálá potřeba mít u sebe vždy něco na čtení (tím "něčím" myslím zejména nějakou knihu), nefunkční schopnost odolávat tomu návalu knih, kterými nás svět naštěstí zatím ještě obklopuje, nebo taky třeba častá hrůza v očích, kterou občas u nemocného zahlédnete, když zjistí, že to s kupováním knhi maličko přepískl. Ale ani to ho nedokáže odradit, jen ve výjimečných situacích. Přiznávám, že ačkoliv se mohu považovat za postiženou touto chorobou, v posledním bodě se držím ještě tak nějak na hraně, neboť sama zatím nevydělávám a nechci ani pomyslet, jaou hrůzu by v očích měla moje máma, kdyby zjistila, že jsem utratila nějakou závratnou sumu někde v knihkupectví. To jsou jen tři z dalších desítek příznaků, které tady vypisovat nehodlám.

Jak už jsem se zmínila v první větě, přestože knihomolů je na světě vskutku požehnaně, stále se jim dle mého názoru v patách drží počet nenakažených knihomolstvím. Vím, že nejsem žádný odborník v této záležitosti, ale mám-li upřímně dát dohromady počet lidí čistě jen v mém okolí, kteří si někdy rádi vezmou do ruky knížku a čtou si v ní, musím přiznat, že mi na počítání stačí prsty jedné ruky. To není zrovna optimistické. Na internetu sice v jednom kuse narážíme na lidi, kteří molují knihy, ale musím se taky pozastavit nad tím, že ti lidé jsou z různcýh koutů republiky, nebo třeba i světa, a tak přestože se může zdát, že je jich hodně, může to být jen klam.

Ač jsem knihomloství nazvala jako chorobu, rozhodně to nebylo myšleno ve špatném, slova smyslu. Právě naopak - rozhodně nejsem proti čtení knih, to by mě v životě nenapadlo. Myslím, že ti, kteří prohalšují, že čtení knih je nudné a nebaví je to, že je to jen plýtvání času, já jim nevěřím. Tito lidé s e vmém měřítku dělí na dvě skupiny - první skupina je ta řekněme lepší, která si třeba na první četbu zvolila knihu, která opravdu nesplnila jejich očekávíní a třeba je zklamala a tím je taky od světa knih odradila. Bohužel si myslím, že takových jedinců není málo a ráda bych jim řekla, že ne všechny knihy jsou stejné a snad žádná kniha si nezaslouží opovrhování, přestože třeba byla hluboce pod naše očekávání.
Druhou skupinu tvoří lidé, kteří v životě přečetli jen to, co jim maminka četla jako malým, nemají se čtením žádné jiné zkušenosti a přesto, ač neoprávněne, prohlašují, že čtení je podle nich na nic. Takovým byhc nejradši dala facku na probuzení. Nemám v podstatě nic proti tomu, když si někdo přečte knížku, řekně na ni svůj názor, i když se mně líbit nemusí a žije si dál. Ale když mě chce někdo, kdo nikdy nepřečetl jedinou knížku, přesvědčovat, že knihy jsou hloupé, nebo jen pro šprty, či prostě ztráta času, opravdu nechápu jejich uvažování. Mylsím, že nemá cenu něco k tomuto dodívat. Vážně.

Co bych chtěla tímto článkem říct, ani sama nevím. Snad, abychom se po špatné zkušenosti s knihou neuzavřeli knižnímu světu, otevřeli další knihu, která třeba nemusí být tak špatní, ale neodsuzovali čtení az ejdnu špatnou zkušenost. Abychom lidi, kteří nám (samořejmě někteýrm) lezou na nervy svými duskusemi o tom, že čtení je zabiják času a tak dále, přesto neodsuzovlai a spíš se jim snažili vysvětlit, že to není pravda. A rozhodně, abychom knihomolství jen podporovali, četli, četli a četli a pokud ode mě čekáte epické zakončení článku, čekejte dál :)

Tolik asi k mmým myšlenákm na téma "knihomolství". Děkujo všem, kteří dočetli až sem, ještě více děkuji těm, kteří nad článkem třeba jen vteřinku zauvažovali a pokud jsem třeba trošičku nahnula něčí názor nad knihmai k lepšímu, rozhodně jsem jen ráda. A samozřejmě moc děkuji a budu ráda, když mi někdo dolů napíše jeho vlastní názor jak na téma, tak třeba i na mé zpracování (za dobré názory moc děkuji, ale za špatné, které mi pomohu poučit se, děkuji rozhodně taktéž). Mějte krásný den!




Zdroj obrázků: tumblr.com
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Designerka jana Designerka jana | Web | 17. april 2014 at 13:26 | React

steto choroby bejt knihomolem jsem se uz davno vylecila :-D

2 Ivett Ivett | 17. april 2014 at 14:32 | React

[1]: No, já jsem na tom právě naopak :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement