Čauky mňauky! Dělám to nerada, ale jak jinak začít než některou z těch otřepaných frází typu "Ráda bych vás přivítalaů nebo "Vítejte na mém blogu" a tak dále... A přestože jsem Superman, nemůžu jinak než vás prostě a jednoduše přivítat zde na mém blogu. Abych pravdu řekla, ten je v poslední době trochu nic moc, slouží mi hlavně jako deníček a na nějaké nápadité články teď nemám v mozku dostatek buněk dodávajícíh nápady. Ale pokud se tam sem tam nějaká nápadobuňka ukáže, nechá to většinou nějaké následky i na blogu. Každopádně pokud se zrovna nevypisuju v blogovém deníčku, sdílíím s vámi nějaké outfity, které si poskládám (aka Polyvoremaniak), sem tam sepíšu tu nejvěrohodnější recenzi, jakou dokážu napsat, nebo se s vámi dělím o nějaké tipy ohledně módy/filmů/seriálů/cokoliv vás ještě napadne... A mimo blogu naprosto miluju Tumblr a bez Youtube bych se teď už asi taky neobešla.


Pokud chcete vědět něco víc o mně, čtěte dál. Mé jméno je velice podobné mé "přezdívce", kterou zde používám - Ivett. Takže myslím, že hádat nebudete dlouho :) Jsem čtrnáctiletá holka věčně nespokojená se svým zevnějšekm, milující knížky, knížky, knížky, miliony filmů, miliiony seriálů, hudbu, vymýšlení příběhů, psaní (není to totéž?), západy slunce (ano, jsem vééééééélký romantik), ztimní přírodu, květiny snad všeho druhu, nákupy, Vánoce, Halloween (i když jsem ještě nikdy žádný neslavila, ale who cares?), jazyky, kakao, Londýn, Paříž, Ameriku, Disney filmy a 145896317 dalších věcí...

Z věcí co nesnáším určitě stojí za zmínku jich taky pár vyjmenovat - škola, učení, pavouky (i když bych moc chtěla, prostě se jich nedokážu přestat bát... Takže Ron Weasley je můj člověk), trapný momenty, lidi co opovrhují něčím, co v životě nezkusili a mohla bych pokračovat, ale nechci, protože jak to tu vypisuju, začíná mi stoupat tlak. A to je tak vše, co vám o mně můžu sdělit. Snad to bylo dostatečně vyčerpávající a třeba vás to i trochu navnadilo zavítat do nějakých článků. Užívejte si tuhle dobu předvánoční a vánoční a mějte se krásně! ;)

P.S.: Chtěla jsem na takový epicky ukončení napsat nějaký citát, ale nemůžu si vybrat, takže si prostě přečtěte několik desítek názvů mých deníčkových článků a třeba budete zase jednou o něco moudřejší... How simply :)

Ivett


WELCOME TO MY BLOG...!! ;)

Vždycky budeme mít léto

14. july 2014 at 13:40 | ♥Ivett♥ |  Books
Ahoj!
Dnešní článek je opět recenze a to hned na další a již poslední díl trilogie Léto. Na mé recenze předchozích dvou knih se můžete podívat tady a tady. No a teď tedy již slibovaná recenze, která ukonči celou tuto trilogii.

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: We'll always have summer
SPISOVATEL: Jenny Han
ČESKÝ PŘEKLAD: Vanda Senko Ohnisková
SÉRIE: Léto
ŽÁNR: Dívčí
ANOTACE:
Belly milovala v životě jenom dva kluky. Oba mají přájmení Fisher. A po dvouletém chození s Jeremiášem si je téměř stoprocentně jistá, že on je ten pravý. TÉMĚŘ jistá.
Konrád se nikdy nevyrovnal s chybou, ktrou udělal, když nechal Belly odejít. Zato Jeremiáš vždycky věděl, že Belly je dívka, pro kterou udělá cokoli.
A když se Belly s Jeremiášem rozhodnou, že zpečetí svůj vztah svatbou, Konrádovi naplno dochází, že jde do tuhého. Musí Belly říct, že ji miluje, neno ji ztratí navždy. Teď, nebo nikdy.
A Belly nezbývá než si poprvné naprosto upřímně přiznat, co k oběma cítí. A když to uděláí, pochopí, co ve skrytu duše vždycky věděla: jednomu z nich bude muset zlomit srdce.
...více v celém článku

MOJE ZHODNOCENÍ:
Kniha má 263 stran a 57 kapitol + třístránkový epilog. Je pro ěm fakt tak nějak hrozně těžký napsat na tuhle knížku recenzi. Belly od prvního dílu hodně dospěla, ale vlastně je to pořád ta samá Belly. Tedy Isabel. O djěi už ylo vlastně všechno řečeno. Ve zkratce, Belly chodí už dva roky s Jremiášem a je s ním taky na stejné vysoké, když se dozví, že jednu dobu, když byli tak nějak chvilkově rozejití, ji Jer podvedl. Npaorsto ji to zlomí a Jeremiáš dělá všechno pro to, aby to odčinil. Nakonec Belly požádá o ruku a ona souhlasí, protože ho prostě miluje. Při slavnostní otevření Susanniny zahrady v Cousins to oznámí taky zbytku rodiny a tu už tak nadšení nejsou. Vlastně jsou proti, ale ne všichni to dovedou takhle přímo říct. Obzvlášť je tím zaskočen a zlomen Konrád, který Belly miluje. Nicméně po nějaké době, kdy ovšem Belly uteče z domu a žije s Jeremiášem v letním domě v Cousins, kde je i Konrád (a většinu čaus jsou doma jen oni dva, protože Jer chodí do práce), se to tak nějak samo urovná, svatební přípravy jsou už v plném proudu a vlastně nic svatbě nebrání. Ale to by nebyl Konrád, aby se až teď v tuhle chvíli konečně projevil a vyznal Belly svoje city. Belly se jim sice brání, ale ví, že Konráda miluje. A Jeremiáše taky. Miluje je oba,a le mjusí se rohodnout. Rozhodnutí távisí jen na ní. A každé jí může úplně změnit život.
Každá kniha byla psána z pohledu Belly. Ve druhé knize k ní přibyl i Jeremiáš, z jehož pohledu bylo naosáno někoílik kapitol a snáz jsme ho pochopili. Teď ho vystřídal Konrád a zase jsme pochopili jeho. A přestože jsem psala, že jsem zastánkyně páru Belly + Jeremiáš, bylo mi Konráda fakt líto. Ale vím, že kdyby si Belly brala Konráda, zase bych litovala Jeremiáše.
Je fakt předvídatelný, jak to všechno skončí. Tedy ani ne tak předvídatelný, v tom je knížka fakt precizní a nechá vás napnutý až do konce (teda pokud nejsete taky tak blbí a nemáte zlozvyk číst si poslední větu knihy.. Nikdy to nedělejte! A já už to taky nikdy neudělám :)). Ale myslím, že i tak je snad už od první knihy úplně jasný, s kým Belly nakonec skončí. Jinak by to asi ani nešlo. Na začátku jsem si myslela, že tohle bude asi nejslabší z celé trilogie, ale pak jsme názor změnila. Řekla bych, že jsou všechny tři vyrovnaný - v první knize se dozvídáme, o čem to všechno vlastně bude a prokousávme se Bellyinými city, druhá kniha nám k nim přidá ještě Jeremiášovy a pořádně nám zamotá hlavu a třetí kniha nám ji zamotá ještě víc, Jeremiášeovy myšlenky s enahradí Konrádovými a tak nějak ne postupně, ale spíš právě rychlostí pikosekundy se všechno zase rozmotá. A já si to teda všechno maximálně užila. I když je fakt, že mi přívěh nedával spát :D (proto jsem tuhle knihu taky četla včera až do půl druhé do rána -.-) A ještě něco. V tomhle díle jsme si strašně moc oblíbila Taylor - Bellyinu nejstarší nejlepší kamarádku. Vždycky jsem si myslela, že je Tay taková... sobecká, že ona je ta hvětda, která si s ostatními moc hlavu neláme, a že její prlbémy jsou podle ní největší. Ale to jsem se buď hluboce zmýlila, nebo se Taylor hodně změnila. Ale fakt jsem si ji strašně oblíbila.
Jako ukázku z knihy jsme se rozhodla přepsat vám sem dopis od Susanny pro Belly k jejímu svatbenímu dni. Nemusíte ho číst, ale vlastně to není žádný spooiler, protože Susanna nepředívdala budoucnost a nevěděla, co všechno se stane od doby, kdy zemře. A mě se ten dopis fakt líbí, takže je tady.
Nejmilejší Belly,
představuji si tě, jak v den, kldy se vdáváš vypadáš: jen záříš a jsi krásná - nejkrásnější nevěsta, jaká kdy byla. Představuji si, že je ti kolem třicítky, že jsi žena, která má za sebou spoustu dobrodružství a lásek. Představuji si, že se vdáváš za miže, který je silný, pevný, spolehlivý, za muže s hodnýma očima. Jsem si jistá, že tvůj muž je úžasný, a to i v případě, že se nejmenuje Fisher! Ha.
Ty váš, že i kdybys byla moje dcera, nemohla bych tě milovat víc. Vždycky jsi byla moje Belly, moje holčička. Sledovat, jak rosteš a dospíváš, byla jedna z největších radostí mého života.
Moje holčička, co tak boleste toužila po tolika věcech... po kotěti, které by mohla pojmenovat Margaret, po bruslích v barvě duhy, po jedlé pěn do koupele! Po chlapci, který by ji políbil stejně, jako Rhett políbil Scarlett. Zlatíčko, z celíého srdce doufám, že jsi ho našla.
Buďte šťastní. A buďte na sebe hodní.
S láskou
tvoje Susanna

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement